Iza Liemertová byla česká překladatelka a autorka spojená s modernistickým kulturním prostředím počátku 20. století. Její životopisné údaje jsou dnes jen částečně dohledatelné, její publikační a překladatelská stopa je však doložitelná.
Moderní revue
Odborná studie o ženských autorkách modernistických periodik ji výslovně uvádí mezi ženami, které během první světové války publikovaly v Moderní revue. Její vztah k časopisu je proto přímý a autorský.
Liemertová patří k méně známým jménům pozdní fáze revue. Právě takové osobnosti ukazují, že okruh časopisu byl širší než skupina několika nejčastěji připomínaných autorů.
Překladatelská činnost
Roku 1913 vyšla v edici Knihy dobrých autorů Maeterlinckova Joyzella v jejím překladu. Tento údaj potvrzuje její aktivní účast v literární kultuře spojené s českou modernou a s prostředím, které se s Moderní revuí personálně překrývalo.
Výtvarná stopa
Josef Váchal pro Izu Liemertovou roku 1912 vytvořil exlibris. Dochovaný list je evidován ve sbírkách Muzea umění Olomouc a představuje další konkrétní doklad její přítomnosti v kulturním prostředí českého symbolismu a moderny.