Jan Kříženecký (1868–1921) byl český fotograf, filmař a pracovník pražského stavebního úřadu. Jeho krátké dokumentární záběry, aktuality a inscenované skeče z let 1898–1911 patří k počátkům kinematografie v českých zemích.
Život a působení
Narodil se 20. března 1868 v Praze a zemřel tamtéž 9. února 1921. Studoval architekturu a profesně působil jako technický a stavební úředník města Prahy. Fotografická zkušenost a zájem o nové zobrazovací technologie jej přivedly ke kinematografu v době, kdy se pohyblivý obraz šířil jako výstavní atrakce, vědecká novinka i podnikatelská příležitost.
Zásadním okamžikem byla Výstava architektury a inženýrství v Praze roku 1898. Kříženecký s Josefem Pokorným provozoval pavilon Český kinematograf, kde od června uváděl vlastní záběry pražského života i krátké hrané výstupy. Kamera a projekční technologie navazovaly na systém bratří Lumièrů. Rané filmy nevznikaly jako součást stabilního studia, nýbrž v podmínkách výstavy, příležitostných projekcí a rychle se měnícího technického provozu.
Po skončení výstavy promítal v různých pražských sálech a pokračoval v natáčení aktualit, slavností a sokolských událostí. Filmová činnost se střídala s úředním zaměstnáním a fotografickou dokumentací města. Není přesné představovat jej jako zakladatele nepřetržitého filmového průmyslu: jeho snímky vytvořily průkopnický soubor, ale nestaly se bezprostředním základem systematické domácí výroby. Právě přerušovanost, materiální křehkost a pozdější archivní rekonstrukce jsou součástí jejich dějin.
Dílo a činnost
- Dostaveníčko ve mlýnici – krátký inscenovaný výstup natočený pro Český kinematograf roku 1898
- Smích a pláč – herecká studie mimiky Josefa Švába-Malostranského
- Výstavní párkař a lepič plakátů – komický skeč spojený s výstavním prostředím
- záběry pražských ulic, poutí, náměstí, slavností a veřejných ceremonií
- filmové dokumenty sokolských cvičení a sletů a další aktuality pořízené do roku 1911
Kříženeckého dokumentární záběry spojují technickou demonstraci s městskou pamětí. Kamera zachycovala pohyb davu, dopravu, průvody a události, které běžná fotografie nemohla podat stejným způsobem. Inscenované skeče zase ukazují těsnou vazbu raného filmu na varieté, divadlo a komickou pantomimu. Rozdělení na dokument a fikci je užitečné, ale dobový program obě formy uváděl společně jako různé možnosti „živé fotografie“.
Dochované filmy nejsou totožné s původní událostí projekce. Nitrátní materiál podléhal poškození, kopie se přestříhávaly a některé snímky se zachovaly jen částečně. Digitální restaurování proto není jednoduchým návratem k originálu: zpřístupňuje obraz a současně dokumentuje nejistoty materiálu, pořadí, barevnosti a rychlosti projekce. Novější výzkum sleduje také oběh kopií, způsob uvádění a proměnu významu filmů v archivu a digitálním prostředí.
Význam a recepce
Kříženecký je klíčovou osobností počátků českého filmu, ale označení „první český filmař“ má být používáno s vysvětlením. Kinematografie v Praze vznikala z mezinárodního oběhu přístrojů, zahraničních snímků, výstav a lokálních podnikatelů. Jeho dílo je cenné jako soubor prvních domácích filmových záznamů a zároveň jako případ, na němž lze studovat, jak archiv, restaurátor a kurátor znovu vytvářejí přístup k ranému filmu.
Vztah k Moderní revui
Kříženeckého filmy vznikaly ve stejné epoše jako Moderní revue, avšak projektový rejstřík neprokazuje, že časopis jeho projekce nebo snímky konkrétně reflektoval. Vztah může spočívat v širším souběhu nové vizuální kultury, městských atrakcí a modernistického tisku. Přímou recenzi či zmínku je nutné doložit číslem a stránkou.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- Filmový přehled – Jan Kříženecký
- Národní filmový archiv – Digitální Kříženecký
Redakční poznámka
Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit studijní a úřední chronologii, technické partnerství s Josefem Pokorným, názvy projekčních podniků, úplný seznam filmů, jednotlivé premiéry, varianty názvů a přesné vymezení let aktivní filmové tvorby.
Nutná je kontrola dochování a restaurátorského stavu každého jmenovaného filmu, podílu Josefa Švába-Malostranského, použitých přístrojů a případné zmínky v Moderní revui. Heslo nesmí zaměnit průkopnickou činnost za nepřetržitou studiovou produkci.
Redakční uzávěra V1194: Poznámka k redakční uzávěře V1194: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.