Émile Claus (1849–1924) byl belgický malíř a hlavní představitel belgického luminismu. Jeho tvorba vyšla z realistické a impresionistické zkušenosti, ale postupně se soustředila na intenzivní pozorování světla a barevných proměn krajiny.
Vazba k Moderní revue
Émile Claus byl zastoupen na 64. výroční výstavě Krasoumné jednoty v pražském Rudolfinu, konané od 5. dubna do 7. června 1903. Databáze uměleckých výstav ÚDU AV ČR jej uvádí mezi vystavujícími a mezi dobovými ohlasy dokládá anonymní „Měsíční přehled“ v Moderní revue X, 1903–1904, č. 15, s. 349–362, přičemž výstavě jsou věnovány s. 351–354. Jde o přímou výstavně-recepční vazbu, nikoli o tvrzení, že autor do časopisu přispíval.
Život a tvorba
Claus studoval na Akademii v Antverpách a od 80. let 19. století rozvíjel osobitý způsob malby založený na slunečním světle a živé barevnosti. Roku 1904 založil skupinu Vie et Lumière, která se stala hlavním centrem belgického luminismu.
Často maloval okolí řeky Lys, venkovskou práci a proměny ročních období. Jeho účast na pražské výstavě roku 1903 ukazovala, že mezinárodní přehlídka nezůstávala u francouzského impresionismu, ale sledovala i jeho svébytné belgické pokračování.
Význam pro encyklopedii
Výstava Krasoumné jednoty roku 1903 patřila k rozsáhlým mezinárodním přehlídkám pražského výtvarného života. Přímá reflexe v Moderní revue umožňuje zachytit autora jako součást konkrétního kulturního horizontu, který časopis sledoval a kriticky komentoval.