Henrik Ibsen (1828–1906) byl norský dramatik a básník, který zásadně proměnil evropské divadlo druhé poloviny 19. století. Od historických a veršovaných her přešel k analytickému dramatu současnosti a později k symbolicky zahuštěným hrám o vině, paměti, svobodě, společenské roli a sebeklamu. Jeho texty vytvořily jednu z hlavních cest k modernímu realismu i modernismu.
Život a působení
Narodil se ve Skienu a jako mladík pracoval v lékárně v Grimstadu, kde napsal první drama Catilina. V letech 1851–1857 působil jako dramatik a režijní pracovník v Det Norske Theater v Bergenu. Praktická zkušenost s jevištěm, herci a každodenním provozem mu poskytla školu kompozice, kterou později využil v přesně vystavěných konfliktech a postupném odhalování minulosti.
Po období v Kristianii odešel roku 1864 do zahraničí a většinu následujících sedmadvaceti let žil v Itálii a Německu. Mezinárodní uznání získal hrami Brand a Peer Gynt; následovaly společenské a psychologické hry, které vyvolávaly debaty o manželství, dědictví, morálce, veřejné odpovědnosti a postavení žen. Roku 1891 se vrátil do Norska. Poslední léta po cévních příhodách již netvořil.
Dílo a činnost
- Brand
- Peer Gynt
- Domeček pro panenky
- Přízraky a Nepřítel lidu
- Divoká kachna, Rosmersholm a Hedda Gablerová
- Stavitel Solness a Když my mrtví procitneme
Ibsenovo analytické drama často začíná ve chvíli, kdy se zdánlivě uspořádaná domácnost nebo obec musí vyrovnat s minulostí. Expozice není pouhým úvodem, ale řízeným odkrýváním tajemství, dluhů a potlačených rozhodnutí. Postavy mluví realistickým jazykem, jejich jednání však nese symbolické vrstvy a opakující se motivy domu, nemoci, vody, výšky nebo světla.
Význam a recepce
Jeho hry ovlivnily režii, herectví i podobu moderního repertoárového divadla. Čtení Ibsena pouze jako sociálního reformátora je však zjednodušující: texty často nechávají konflikt otevřený a zpochybňují jak společenskou konvenci, tak absolutní požadavek osobní seberealizace. Překlady názvů a replik se výrazně liší, proto je při bibliografické práci nutné uvádět původní norský titul a konkrétní české vydání.
Vztah k Moderní revui
Henrik Ibsen byl v Moderní revui konkrétně reflektován. Bibliografie kritické recepce skandinávských literatur dokládá, že Arnošt Procházka pod šifrou A-TR-A otiskl v Moderní revui (sv. 24, 1911–12, č. 5, 8. 2. 1912, s. 39–46) divadelní recenzi inscenace Ibsenovy Divoké kachny. Jde tedy o přímý doklad kritické recepce Ibsenova díla v časopise, nikoli o Ibsenovu autorskou spolupráci s redakcí.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- University of Bergen – Henrik Ibsen
- University Museum of Bergen – Ibsen in Bergen 1851–1857
- Bibliografie kritické recepce skandinávských literatur v českých zemích – záznam Procházkovy recenze Ibsena v Moderní revui
Redakční poznámka
Životní data, význam pro moderní drama, dlouhý pobyt v zahraničí a základní seznam her byly ve V990 kontrolovány podle University of Bergen. Praktická divadelní práce v Bergenu byla porovnána s výstavním záznamem univerzitního muzea. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodná kontrola originálních názvů, dat premiér, českých překladů a rozdílu mezi prvním vydáním a prvním uvedením.
Redakční uzávěra V1198: Poznámka k redakční uzávěře V1198: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.