Maurice Hewlett, celým jménem Maurice Henry Hewlett (22. ledna 1861 – 15. června 1923), byl anglický prozaik, básník a esejista, známý zvláště historickými romány a prózami zasazenými do středověké Anglie a Itálie. Jeho práce spojovaly pečlivou evokaci starších epoch s obrazným vyprávěním a zájmem o osobní i společenské konflikty. Do okruhu literatury zaznamenané Moderní revuí patří prostřednictvím díla Klíč k srdci.
Život a literární dráha
Hewlett získal právnické vzdělání a roku 1891 byl přijat do advokátní profese. Několik let působil rovněž ve státní správě, která se zabývala historickými pozemkovými záznamy. Po úspěchu své románové tvorby dal přednost literatuře. Mnoho jeho knih vycházelo z hlubokého zájmu o dějiny, zejména o středověké prostředí, zvyky a vypravěčské formy. Jeho rukopisnou pozůstalost dnes zpřístupňuje například Harry Ransom Center při Texaské univerzitě.
Tvorba
Známost mu přinesl román The Forest Lovers (1898), historická romance o středověké Anglii. Následovaly Little Novels of Italy (1899), The Life and Death of Richard Yea-and-Nay (1900) a The Queen’s Quair (1904), spojující historické prostředí s literární imaginací. Knihy měly v jeho době mezinárodní čtenáře a některé byly opakovaně vydávány. Dobový encyklopedický přehled Encyclopædia Britannica zachycuje jeho postavení mezi anglickými autory historické prózy na počátku 20. století.
Moderní revue a Klíč k srdci
Bibliografický soupis časopisu uvádí položku Maurice Hewlett – Klíč k srdci ve svazku 25, se žánrovým označením P. Tato položka představuje konkrétní přímý vztah anglického autora k české revui. V anglickém Hewlettově díle se objevuje též titul The Heart’s Key, samotný český soupis však nedokládá totožnost všech vydání ani jméno překladatele. Pro přesnou bibliografii je proto třeba ještě zkontrolovat originální časopisecký otisk a porovnat jej s anglickou předlohou.
Význam
Hewlettův příspěvek dokládá, že zájem Moderní revue nepokrýval jen symbolistickou poezii a francouzskou dekadenci, ale také anglickou historickou a psychologicky laděnou prózu. Jméno je pro encyklopedii relevantní díky konkrétně doložené bibliografické položce, nikoliv pouze díky obecným podobnostem v dobových literárních tendencích. O osobním vztahu autora k české redakci dostupné podklady samy o sobě nevypovídají.
Prameny a další literatura
- Soupis nejrozsáhlejších textů Moderní revue, svazek 25
- Encyclopædia Britannica (1911) – Maurice Henry Hewlett
- Harry Ransom Center – archiv Maurice Hewletta, University of Texas
- Project Gutenberg – The Life and Death of Richard Yea-and-Nay (1900)
- Dobová studie o díle Maurice Hewletta – kritický přehled