Max Dauthendey (1867–1918) byl německý básník, prozaik, dramatik, malíř a cestopisný autor. Jeho synestetický jazyk založený na barvě, světle, vůni a rytmu stojí mezi symbolismem, impresionismem a secesní dekorativností. Rozsáhlé cestování mu poskytlo témata i mezinárodní kontakty, zároveň však jeho texty nesou dobové exotizující a koloniální představy, které je nutné pojmenovat.
Život a působení
Narodil se ve Würzburgu jako syn průkopníka fotografie Carla Alberta Dauthendeyho. V otcově ateliéru získal fotografickou průpravu, ale proti technickému a podnikatelskému modelu rodiny si budoval identitu básníka a malíře. Roku 1891 odešel do Berlína, později pobýval v Mnichově, Paříži a Skandinávii. Setkal se s Richardem Dehmelem a Stefanem Georgem a hledal výraz, který by se odlišil od naturalistického popisu.
Roku 1896 se oženil s Annie Johansonovou. První cesta kolem světa v letech 1905–1906 vedla přes Egypt, Asii, Havaj a Spojené státy a stala se materiálem pro poezii, novely a romány. Na druhou cestu vyrazil roku 1914 do koloniálních oblastí jihovýchodní Asie a Tichomoří. Vypuknutí první světové války mu znemožnilo návrat; jako německý občan zůstal na Jávě a roku 1918 zemřel v Malangu. Jeho ostatky byly roku 1930 převezeny do Würzburgu.
Dílo a činnost
- román Josa Gerth a básně v próze Ultra Violett, obojí z roku 1893
- povídkový soubor Lingam (1909) a cestovní lyrika Die geflügelte Erde (1910)
- Die acht Gesichter am Biwasee (1911), novely inspirované Japonskem
- román Raubmenschen (1911) a další prózy založené na cestovní zkušenosti
- lyrický cyklus Das Lied der Weltfestlichkeit (1917)
- posmrtně vydaná Letzte Reise (1925), sestavená z deníků, dopisů a záznamů z poslední cesty
Dauthendeyho jazyk skládá krajinu z barevných ploch, vůní, zvuků a rychlých metaforických přenosů. Místo psychologické analýzy často vytváří atmosférický proud, v němž se okolní svět stává projekcí touhy a nálady. Fotografická průprava mohla posílit cit pro výřez a světlo, nelze z ní však mechanicky odvozovat literární techniku. Také rozlišení básnického já, cestovatele a autobiografického autora musí zůstat zachováno.
Význam a recepce
Ve své době patřil k známým německým autorům, po smrti však jeho postavení oslabilo. Novější čtení oceňuje smyslovou obraznost a transkulturní pohyb, zároveň analyzuje turistický průmysl, německý kolonialismus a převádění navštívených kultur na estetický materiál. Pojmy jako Indie, Japonsko nebo Java nesmějí být v hesle používány jako jednotné exotické dekorace. Je třeba identifikovat konkrétní trasu, zprostředkovatele, vydání a historickou situaci.
Vztah k Moderní revui
Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- Literaturportal Bayern – Max Dauthendey
- Deutsche Biographie – Max Dauthendey
Redakční poznámka
Životní data, fotografická rodina, evropské pobyty, obě světové cesty, internace na Jávě, smrt v Malangu a hlavní bibliografie byly ve V999 kontrolovány podle Literaturportal Bayern a Deutsche Biographie. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné u cestovních knih ověřit trasu, datum a žánr a výslovně rozlišit dobové geografické názvy, koloniální správu a autorovu estetizující perspektivu.
Redakční uzávěra V1192: Poznámka k redakční uzávěře V1192: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.