autor:

Albert Gleizes (1881–1953) byl francouzský malíř, teoretik a organizátor kubismu. Monumentální figury, krajiny a portréty stavěl z rytmicky posunutých ploch a současně usiloval o to, aby nový obrazový jazyk získal srozumitelný teoretický a společenský rámec.

Život a působení

Gleizes se před první světovou válkou podílel na salonním a skupinovém kubismu, který se rozvíjel mimo úzký okruh Picassa a Braqua. Vystavoval s umělci kolem Section d’Or a spolu s Jeanem Metzingerem vydal roku 1912 spis Du Cubisme. Text formuloval kubismus jako proměnu způsobu vidění, nikoli jako pouhou deformaci předmětu.

Válečná a poválečná zkušenost rozšířila jeho působení mimo Paříž. Pobýval v New Yorku a Barceloně, pracoval s tématy města, hudby a pohybu a později rozvíjel stále abstraktnější systém rotace a translace obrazových rovin. Ve dvacátých a třicátých letech spojoval tvorbu s pedagogikou, řemeslem a komunitními projekty.

Dílo a činnost

  • Du Cubisme (1912), společný teoretický spis s Jeanem Metzingerem.
  • La Chasse, rozsáhlá figurální kompozice salonního kubismu.
  • Les Joueurs de football, obraz moderního pohybu převedeného do soustavy ploch.
  • Portrait of Igor Stravinsky (1914), práce s rytmickými vztahy figury, notového zápisu a prostoru.
  • Pozdější abstraktní obrazy, nástěnné projekty a texty věnované malířské konstrukci.

Gleizes chápal obraz jako autonomní uspořádání rytmu a směru. Perspektivní hloubku nahrazoval vzájemným otáčením, překrýváním a posunem ploch, takže divák nevstupuje do iluzivního prostoru, ale sleduje stavbu malby. Jeho teorie však nemá být zaměňována za jednotný návod pro všechny kubisty; dobová praxe byla různorodá a často se s programovými texty rozcházela.

Význam a recepce

Význam Gleizese spočívá v propojení obrazu, manifestu, výstavní organizace a výuky. Pomohl vytvořit mezinárodní obraz kubismu jako hnutí s vlastní historií a metodou. Pozdější duchovní a komunitní program je třeba číst kriticky: rozšiřuje jeho dílo za hranice raného kubismu, ale současně obsahuje normativní představy o společenské jednotě a úloze umělce. Jeho postavení zároveň připomíná rozdíl mezi dějinami kubismu vyprávěnými z ateliérů a dějinami, které vznikaly v salonech, časopisech, přednáškách a mezinárodních výstavách. Gleizes byl v těchto veřejných sítích mimořádně aktivní. Právě proto je nutné oddělovat jeho vlastní programové sebevymezení od pozdějších přehledů, které z různých proudů vytvořily zdánlivě jednotné hnutí. Stejně pečlivě je nutné sledovat, kdy jeho pozdější duchovní slovník vznikl a zda jej lze oprávněně vztáhnout i na rané obrazy v každém období.

Vztah k Moderní revui

Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit výstavní chronologii, přesná data pobytů mimo Francii a vydání jednotlivých teoretických textů. Tvrzení o Section d’Or, Du Cubisme a komunitních projektech musí být opřena o konkrétní katalogové nebo archivní doklady. U děl je nutné kontrolovat názvy, varianty, datace a provenienci.

Redakční uzávěra V1178: Poznamka k overeni: Identita a zakladni umelecky profil Alberta Gleizese jsou institucionalne dolozeny. Prime zneni monograficke s. 21 nebylo v tomto workflow vizualne overeno.

Napsat komentář