Emil Filla (1882–1953) byl český malíř, grafik, sochař, teoretik, organizátor uměleckého života a pedagog. Patřil k vůdčím osobnostem českého expresionismu a kubismu, ale jeho práce nelze chápat jako pouhé místní následování Picassa a Braqua. Filla spojoval tvorbu s intenzivním studiem starého i moderního umění, politickou odpovědností a institucionální činností.
Život a působení
Narodil se v Chropyni a studoval na pražské Akademii u Franze Thieleho a Vlaha Bukovace. Zásadním podnětem pro něj byla pražská výstava Edvarda Muncha roku 1905. V letech 1907 a 1908 se podílel na výstavách skupiny Osma, roku 1911 spoluzakládal Skupinu výtvarných umělců a redigoval Umělecký měsíčník. Cesty do Německa, Nizozemska, Belgie, Francie a Itálie mu umožnily sledovat moderní umění v mezinárodním kontextu.
Po vypuknutí první světové války odešel přes Francii do neutrálního Nizozemska, kde žil do roku 1920, účastnil se československého zahraničního odboje a studoval nizozemské staré mistry i současnou avantgardu. Po návratu byl výraznou osobností spolku Mánes. Ve třicátých letech reagoval na nástup fašismu cykly zápasů, zvířecích bojů a mytologických námětů. Dne 1. září 1939 jej zatklo gestapo; prošel Dachau a Buchenwaldem. Po válce se stal profesorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové a pracoval také na zámku v Peruci. Zemřel v Praze roku 1953.
Dílo a činnost
- expresionistický obraz Čtenář Dostojevského
- analytická a syntetická kubistická zátiší, portréty a koláže
- obrazy a plastiky s motivy ženy, býka a zápasu
- grafický cyklus Boje a zápasy
- poválečné album Herakles a text O svobodě
- kritické stati, přednášky, redakční a organizační práce
Fillovo dílo prochází expresionismem, různými fázemi kubismu, mytologickou figurací a pozdní krajinou, avšak tyto polohy se vzájemně vracejí a přehodnocují. Je nutné rozlišovat malby, grafické varianty, koláže a plastiky stejného motivu. Vztah k Picassovi a Braquovi má být popsán jako kritické přijetí a samostatné rozvíjení kubistických otázek, nikoli jako jednoduché odvození. Politické cykly vyžadují přesnou dataci vůči evropské krizi a okupaci.
Význam a recepce
Filla spojil tvorbu, teorii, výstavní organizaci a politické jednání v mimořádně vlivný celek. Jeho význam pro českou modernu zahrnuje jak obrazy, tak schopnost vytvářet skupiny, časopisy a mezinárodní kontakty. Odboj a věznění nesmějí být užívány jen jako hrdinský rámec; je třeba respektovat konkrétní dokumentaci zatčení, táborových zkušeností, poválečného zdraví a proměnlivé recepce po roce 1948.
Vztah k Moderní revui
Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- Národní galerie Praha – Emil Filla 1882–1953
- Muzeum umění Olomouc – Emil Filla
Redakční poznámka
Životní data, studium, Osma, Skupina výtvarných umělců, nizozemský exil, odboj, zatčení, Dachau a Buchenwald, poválečná výuka a hlavní fáze tvorby byly ve V1003 kontrolovány podle Národní galerie Praha a Muzea umění Olomouc. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit inventární údaje děl, přesnou chronologii nizozemského působení a táborových přesunů a zachovat spoluautorský evropský kontext kubismu.
Redakční uzávěra V1190: Poznámka k ověření: Projektový rejstřík Moderní revue dokládá výskyt hesla na s. 19, 104, 107–110, 347. Identita a základní profil jsou současně podloženy autoritním či institucionálním zdrojem Národní galerie Praha. Přímé znění uvedených monografických stran nebylo v tomto workflow vizuálně ověřeno; článek proto nepřipisuje konkrétní tvrzení jednotlivým lokátorům bez dalšího pramene.