Emil Orlik (1870–1932) byl pražský německy mluvící židovský malíř, grafik, fotograf, knižní a scénický výtvarník, který působil v Praze, Vídni, Mnichově a Berlíně. Jeho dráha spojuje secesní výstavní sítě, reformu grafického řemesla, portrétní kulturu a evropský japonismus. Národní zařazení nesmí překrýt jeho mnohovrstevnou pražskou, židovskou a německojazyčnou identitu.
Život a působení
Narodil se v Praze v rodině krejčovského mistra. V Mnichově prošel soukromou školou Heinricha Knirra, Akademií a výukou grafických technik. V devadesátých letech se vracel do Prahy, spolupracoval s časopisem Jugend a navázal kontakt s Rainerem Mariou Rilkem a dalšími autory. Od roku 1899 byl členem Vídeňské secese a publikoval ve Ver Sacrum. Grafiku chápal jako svébytné médium propojující kresbu, řemeslo, tisk a knižní kulturu.
V letech 1900–1901 cestoval do Japonska, kde studoval výrobu barevného dřevořezu. Později cestoval také do Číny, Koreje, Egypta, severní Afriky a Spojených států. Roku 1905 převzal grafickou třídu při berlínském Kunstgewerbemuseum a stal se vlivným pedagogem. Byl členem Berlínské secese, portrétoval řadu umělců, vědců a herců a navrhoval kostýmy a scénická řešení pro divadlo Maxe Reinhardta. Zemřel v Berlíně roku 1932.
Dílo a činnost
- grafická alba Kleine Holzschnitte a Aus Japan
- barevné dřevořezy, lepty, litografie a exlibris
- portréty spisovatelů, hudebníků, herců, vědců a politiků
- kostýmní a scénické návrhy pro divadlo Maxe Reinhardta
- knižní úpravy, plakáty a užitá grafika
- cestovní kresby a grafické soubory z Evropy, Asie, Egypta a Ameriky
Orlikův japonismus nelze popsat pouze jako technické poučení nebo obdiv k exotické kultuře. Jeho cesty probíhaly v nerovném světě imperiální mobility, trhu a evropského sběratelství. Při interpretaci je nutné rozlišovat konkrétní japonské technologie, díla a spolupracovníky od obecného dekorativního označení „japonský vliv“. Stejně tak je třeba ověřovat identitu portrétovaných osob a rozdíl mezi kresbou, tiskem a pozdějším otiskem.
Význam a recepce
Orlik byl významným prostředníkem mezi pražskou německojazyčnou kulturou, vídeňskou secesí a berlínským uměleckým školstvím. Obnovil prestiž grafických technik a vytvořil rozsáhlý vizuální archiv své doby. Jeho kosmopolitní dráha však nemá být oslavována bez kritiky způsobu, jakým evropská moderna přebírala a obchodně zhodnocovala mimoevropské formy.
Vztah k Moderní revui
Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- Deutsche Biographie – Emil Orlik
- Jüdisches Museum Berlin – Sammlung online: Emil Orlik
Redakční poznámka
Životní data, pražský původ, mnichovská studia, secesní členství, berlínská pedagogická dráha a šíře grafické i scénické tvorby byly ve V1003 kontrolovány podle Deutsche Biographie a Jüdisches Museum Berlin. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit datace jednotlivých cest a tisků, identitu portrétovaných osob a formulovat japonismus s konkrétními technickými i postkoloniálními souvislostmi.
Redakční uzávěra V1194: Poznámka k redakční uzávěře V1194: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.