autor:

Guillaume Apollinaire (1880–1918), vlastním jménem Wilhelm Albert Włodzimierz Apolinary Kostrowicki, byl francouzsky píšící básník, prozaik, dramatik, novinář a výtvarný kritik. Jeho dílo propojuje symbolistní dědictví s kubismem, futurismem, typografickým experimentem, populární kulturou a zkušeností moderního velkoměsta; zároveň ukazuje, jak se avantgarda utvářela v redakcích, kavárnách, galeriích, knihovnách a mezinárodních sítích.

Život a působení

Narodil se v Římě matce polského původu Angelice Kostrowické; totožnost otce zůstává nejistá. Dětství strávil v Itálii a na jihu Francie, studoval v Monaku, Cannes a Nice. Roku 1901 působil jako domácí učitel v Porýní a cestoval po Německu a střední Evropě. Zkušenost cizince, proměnlivá jména a pohyb mezi jazyky se později vracely v jeho poezii jako témata paměti, vykořenění, touhy a moderní identity.

Po usazení v Paříži pracoval jako bankovní zaměstnanec, redaktor, kronikář a autor textů různých žánrů. Psal o výtvarném umění, literatuře, divadle, filmu i každodenním životě a podporoval umělce, kteří se teprve prosazovali. Roku 1911 byl krátce zadržen v souvislosti s krádeží uměleckých předmětů z Louvru; nebyl pachatelem krádeže Mony Lisy a pozdější legenda nesmí nahrazovat přesnou chronologii. Roku 1914 vstoupil do francouzské armády, roku 1916 utrpěl poranění hlavy a roku 1918 zemřel během pandemie chřipky.

Dílo a činnost

  • básnická sbírka Alkoholy (Alcools, 1913)
  • vizuální básně a sbírka Kaligramy (Calligrammes, 1918)
  • prózy Kacíř a spol. a Zavražděný básník
  • drama Prsy Tiresiovy, u něhož použil označení surrealistické drama
  • kritické texty Kubističtí malíři a rozsáhlá žurnalistická tvorba
  • časopis Les Soirées de Paris a spolupráce s výtvarníky, nakladateli a divadlem

Apollinaire experimentoval se syntaxí, interpunkcí, rytmem i rozložením textu na stránce. V Alkoholech spojil středověké, mytické a lidové motivy s reklamou, železnicí, Eiffelovou věží a pařížskou ulicí. Kaligramy neznamenají pouhou ilustraci slov: typografie organizuje čas čtení, zvuk i obraz. Jeho kritika pomáhala pojmenovávat nové směry, avšak termíny jako orfismus nebo surrealismus se v jeho užití nekryjí automaticky s pozdějšími školami.

Význam a recepce

Apollinaire se stal klíčovým prostředníkem mezi literaturou a výtvarnou avantgardou. Podporoval Picassa, Braqua, Delaunaye, Deraina a řadu dalších autorů, zároveň však jeho texty odrážejí dobové koloniální sběratelství, exotizaci a nerovné pojmenování mimoevropských kultur. Kritické heslo proto nesmí reprodukovat výrazivo starších dějin umění bez vysvětlení. Válečná poezie rovněž vyžaduje dvojí čtení: zaznamenává tělesnou zranitelnost a technickou modernitu fronty, ale místy přijímá vlastenecký jazyk mobilizované Francie.

Vztah k Moderní revui

Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Životní data, varianty jména, římské narození, pařížská žurnalistika, válečná služba a rozsah literární i kritické činnosti byly ve V996 porovnány s autoritním záznamem a redakčním profilem BnF. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné bibliograficky ověřit konkrétní časopisecké příspěvky, nepřepisovat legendu o krádeži Mony Lisy jako fakt a kriticky popsat koloniální slovník jeho výtvarné kritiky.

Redakční uzávěra V1197: Poznámka k redakční uzávěře V1197: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.

Napsat komentář