Robert Delaunay (1885–1941) byl francouzský malíř a autor monumentálních dekorací, který proměnil kubistickou fragmentaci prostřednictvím barevného kontrastu, světla a rytmu. Jeho dílo je úzce spojeno se Soniou Delaunayovou; moderní historiografie proto musí rozlišovat individuální práce obou autorů a současně uznat jejich dlouhodobou spolupráci v malbě, designu, módě, knihách a veřejných projektech.

Život a působení

Narodil se v Paříži a po rozvodu rodičů vyrůstal v rodině matčiny sestry. Formální akademické školení nedokončil; kolem roku 1902 nastoupil do dílny divadelního dekoratéra v Belleville, kde získal zkušenost s velkým měřítkem a technikou malby. Rané obrazy ovlivnil neoimpresionismus a teorie simultánního kontrastu barev. Postupně se soustředil na moderní Paříž, kostel Saint-Séverin, městská okna, letectví a Eiffelovu věž.

Roku 1910 se oženil se Soniou Terkovou. V letech 1911–1913 vytvářel cykly Eiffelových věží, oken a kruhových forem, v nichž barva přestává pouze vyplňovat předmět a sama organizuje prostor. Apollinaire použil pro část této tvorby pojem orfismus. Za první světové války žili Delaunayovi ve Španělsku a Portugalsku, spolupracovali s divadlem a užitým uměním. Po návratu do Paříže se Robert věnoval portrétům, sportu, reklamě a monumentálním zakázkám; významně se podílel na výstavních pavilonech roku 1937.

Dílo a činnost

  • cykly Eiffelova věž a Město Paříž
  • obrazy Okna a Tři okna, věž a kolo
  • Simultánní kontrasty: Slunce a Měsíc
  • cykly Kruhové formy, Rytmy a Nekonečný rytmus
  • portréty básníků, umělců a členů pařížské avantgardy
  • monumentální dekorace pro Palais de l’Air a železniční pavilon světové výstavy 1937

Delaunayův obrazový prostor vzniká z působení barev vedle sebe. Kontrast teplých a studených tónů vytváří dojem rotace, pulsu a světla bez nutnosti tradiční perspektivy. Eiffelova věž se rozpadá a znovu skládá jako znak technického města, zatímco okna propojují pohled ven s autonomní barevnou strukturou. Jeho práce osciluje mezi rozpoznatelným motivem a abstrakcí a ukazuje, že moderní obraz může tematizovat současně vidění, technologii i vlastní materiál.

Význam a recepce

Delaunay byl důležitým článkem mezi pařížským kubismem, německým expresionismem, ruskou avantgardou a abstrakcí. Pojem orfismus však vznikl v Apollinairově kritice a nemá být používán jako samozřejmá autorská škola. Zásadní je také nepřevzít starší model, v němž je Sonia Delaunayová pouze manželkou nebo pomocnicí. Oba autoři sdíleli dílnu, kontakty i některé projekty, avšak každý měl vlastní kariéru. Datování společných zakázek a podíl spolupracovníků je vhodné dále kontrolovat po jednotlivých objektech.

Vztah k Moderní revui

Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Životní data, pařížský původ, cykly oken a věží, práce s barvou, válečný pobyt na Pyrenejském poloostrově a monumentální projekty byly ve V996 porovnány s profily MoMA a Centre Pompidou. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit autorství a spoluautorství každé společné zakázky se Soniou Delaunayovou a nevydávat Apollinairův termín orfismus za jednotný program.

Redakční uzávěra V1190: Poznámka k ověření: Projektový rejstřík Moderní revue dokládá výskyt hesla na s. 21. Identita a základní profil jsou současně podloženy autoritním či institucionálním zdrojem Museum of Modern Art (MoMA). Přímé znění uvedených monografických stran nebylo v tomto workflow vizuálně ověřeno; článek proto nepřipisuje konkrétní tvrzení jednotlivým lokátorům bez dalšího pramene.

Napsat komentář