autor:

Jarmil Krecar, narozený jako Jaromír Krecar a užívající také označení Krecar z Růžokvětu (1884–1959), byl český básník, prozaik, dramatik, překladatel, literární a divadelní kritik, knihovník, bibliofil a sběratel. Jeho dráha spojuje pozdní českou dekadenci s institucemi první republiky, nakladatelskou péčí o krásnou knihu a vzpomínkovou dokumentací kulturního života. Krecarova osobnost bývá připomínána prostřednictvím dandysmu a excentrické stylizace, ale pro dějiny literatury je stejně důležitá jeho dlouhodobá práce s knihou jako fyzickým předmětem, s bibliografií a s pamětí literárních sítí.

Život a působení

Narodil se 9. února 1884 ve Vraném u Peruce a zemřel 9. září 1959 v Praze. V letech 1902–1906 studoval na pražské filozofické fakultě český jazyk a francouzštinu a část studia spojil s pobytem na pařížské Sorbonně. Po vykonání učitelských zkoušek působil na středních školách v Brně, Litomyšli a Praze. Tato pedagogická etapa je důležitá pro jeho jazykové kompetence i pro pozdější překladatelskou činnost. Přesná data jednotlivých působišť a rozsah studia ve Francii je však vhodné dále porovnat s univerzitními a personálními záznamy.

Od roku 1922 pracoval v knihovně Národního muzea a v této instituci zůstal do předčasného penzionování za okupace. Současně se pohyboval v nakladatelském a bibliofilském prostředí, spolupracoval s Ludvíkem Bradáčem, Svatoplukem Klírem a dalšími vydavateli, podílel se na edicích a přispíval do časopisů věnovaných krásné knize. Katalog Památníku národního písemnictví dokládá jeho účast v časopise Knihomil, kde redigoval rubriku o knihách, lidech a událostech. Jeho činnost proto nelze redukovat na autorské knihy: zahrnuje posudky, úvody, výběry textů, bibliografickou práci, sběratelství a hodnocení knižní úpravy.

Krecarův veřejný obraz byl spojen s dekorativní stylizací, zájmem o minulost, erotickou literaturu, divadlo a umělecký sběr. Zároveň však vytvořil řadu knih, které zachycují konkrétní osobnosti a instituce české kultury. Za okupace se dostal do konfliktu s režimem a jeho profesní situace se zásadně zhoršila. Poválečný osud soukromé sbírky a knihovny bývá vyprávěn dramaticky; jednotlivé ztráty, převody a institucionální přesuny je nutné doložit inventáři a archivními protokoly, nikoli pouze vzpomínkovými formulacemi.

Dílo a činnost

  • Předčasné vinobraní, V mé duši věčný smutek dlí, Dvojice a Panna a jednorožec
  • Sňaté masky a další divadelní kritiky
  • Počet z víry a pochyb, Řemeslo a umění v knize a Glosy do cizích knih
  • Hledání včerejšího dne, Nejnovější zprávy z minulého století, Z křižovatky nad Vltavou a Quodlibet z let letoucích
  • překlady z francouzštiny a angličtiny, ediční práce a bibliofilské časopisy

Ranou poezii charakterizuje dekorativní slovník, melancholie, erotická stylizace a vědomá návaznost na evropskou dekadenci. Pozdější knihy však těžiště přesouvají ke kritice, portrétu, vzpomínce a historii knižní kultury. Krecar často píše z pozice účastníka literárního provozu; jeho svědectví je proto cenné, ale není neutrální. Vzpomínkové soudy je třeba konfrontovat s korespondencí, tirážemi a dobovým tiskem. U překladů musí bibliografie rozlišovat samostatný převod, úpravu, doslov, úvod a redakční zásah.

Význam a recepce

Krecar představuje spojovací článek mezi Moderní revuí, bibliofilským hnutím a institucionální péčí o literární dědictví. Jeho práce ukazuje, že modernismus nevznikal pouze v časopiseckých manifestech, ale také v nakladatelstvích, knihovnách, soukromých sbírkách a v diskusích o typografii. Zároveň je příkladem autora, jehož pozdější recepce snadno podléhá legendě o výstředním dandyovi. Kritické heslo proto musí držet pohromadě estetickou stylizaci, odbornou práci i proměny politického prostředí.

Vztah k Moderní revui

Krecar patřil k autorskému okruhu Moderní revue a jeho pozdější vzpomínkové a kritické texty uchovávají informace o Arnoštu Procházkovi, Jiřím Karáskovi ze Lvovic a dalších představitelích české dekadence. Konkrétní rozsah příspěvků, překladů nebo recenzí musí být doložen ročníkovými obsahy a bibliografií časopisu. Vztah nelze vyvozovat pouze z osobních kontaktů ani z podobnosti stylu; je třeba rozlišit pravidelnou spolupráci, jednotlivý příspěvek a pozdější memoárové ohlédnutí.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit studijní a učitelskou chronologii, přesné období práce v Národním muzeu, seznam redigovaných edic, pseudonymy, rozsah překladů a osud soukromé sbírky podle personálních, archivních a katalogových záznamů.

Krecarovy vzpomínky mají být používány jako historicky situované svědectví. Konkrétní vazby na Moderní revui, Bradáčovo nakladatelství a bibliofilské časopisy musí být doloženy ročníkem, číslem, titulem a rolí autora.

Redakční uzávěra V1176: Poznamka k overeni: Zakladni biograficky a literarni profil je zdrojove podlozen. V dostupnych podkladech vsak nebyla samostatne overena uplna studijni a ucitelska chronologie, presne obdobi prace v Narodnim muzeu, uplny seznam redigovanych edic a pseudonymu, rozsah prekladu ani osud soukrome sbirky.

Napsat komentář