Jaroslav Hurt (1877–1959) byl český herec, režisér, divadelní pedagog a později také rozhlasový režisér. Téměř dvacet let působil v pražském Národním divadle a jeho herectví se dostalo také do přímého kritického zorného pole Moderní revue.
Jaroslav Hurt v Moderní revue
Moderní revue hodnotila nové scénování Ibsenových Strašidel a Shakespearova Othella v režii Jaroslava Kvapila. V pasáži věnované Othellovi časopis oceňuje vnější výpravu zjednodušeného jeviště, ale mnohem kritičtěji přechází k herecké interpretaci a výslovně jmenuje také Hurta. Digitalizovaný OCR záznam se v této větě bohužel láme, proto heslo nepřipisuje recenzentovi žádné nedoložené pokračování výroku. Jisté je, že Hurtův výkon byl součástí konkrétní divadelní kritiky Moderní revue.
Jago v Othellovi
Nezávislá divadelní dokumentace potvrzuje, že Hurt v Kvapilově inscenaci Othella vytvořil Jaga, zatímco titulní roli hrál Eduard Vojan. Dobové ohlasy obecně vnímaly Hurtova Jaga jako problematičtější protějšek Vojanova mimořádně silného výkonu. Právě tato inscenace patří k důležitým dokladům proměny českého shakespearovského herectví na počátku 20. století.
Herec, režisér a pedagog
Hurt se narodil 30. prosince 1877 v Přerově a zemřel 15. dubna 1959 v Táboře. Herecké zkušenosti získával u kočovných společností a v letech 1904–1906 působil v Plzni. Jaroslav Kvapil jej poté přivedl do Národního divadla v Praze, kde Hurt pracoval jako herec i režisér a v letech 1919–1921 se podílel na vedení činohry.
Později vyučoval herectví na pražské konzervatoři, přednášel řečnictví na právnické fakultě Univerzity Karlovy a výrazně se uplatnil také v Československém rozhlase. Vedle divadelní práce se objevil i ve filmu.
Význam pro encyklopedii
Hurtovo heslo ukazuje, že Moderní revue sledovala nejen dramatické texty a režii, ale také konkrétní herecké výkony. Divadelní rubrika časopisu tak zachycuje praktický provoz Národního divadla a umožňuje rekonstruovat vztah modernistické kritiky k tehdejším interpretačním stylům.