Maryša Šárecká (1890–1958), vlastním jménem Marie Bosáčková, později Radoňová, byla česká básnířka, prozaička, překladatelka a autorka kulturněhistorických studií. V prostředí české moderny začínala dekadentně a symbolistně laděnou prózou a její rané texty se dostaly také do kritického zorného pole Moderní revue.
Maryša Šárecká v Moderní revue
Moderní revue hodnotí tři její rané práce – Aspasia, Vzpomínka a Vítězství. Recenzent označuje Aspasii za relativně nejlepší z trojice, současně však velmi ostře kritizuje ostatní texty a z jejich rozdílné úrovně vyvozuje pochybnosti o trvalejší autorské vyzrálosti. Jde tedy o přímou literárněkritickou recepci konkrétních textů, nikoli o pouhou jmennou zmínku.
Život a literární začátky
Narodila se 6. prosince 1890 v Praze a zemřela 15. října 1958 tamtéž. Pseudonym Šárecká zvolila podle pražského údolí Divoká Šárka. Studovala na dívčím reálném gymnáziu Minerva a později se věnovala jazykům, překladatelství a literatuře.
Debutovala souborem drobných próz Stín padl na duši, který vycházel z dekadentně symbolistní poetiky a vzbudil pozornost také svou erotickou otevřeností. V další tvorbě se pohybovala mezi psychologickou prózou, sentimentální beletrií, poezií a kulturněhistorickou popularizací.
Sursum a širší kulturní okruh
V roce 1911 se připojila k uměleckému sdružení Sursum. Tím se ocitla v prostředí, které sdílelo řadu symbolistních a duchovně orientovaných východisek blízkých také části okruhu Moderní revue. Vedle vlastní tvorby se zabývala překlady a později pracovala rovněž v československé diplomacii.
Význam pro encyklopedii
Šárecká je důležitá jako příklad mladé autorky, která vstoupila do dekadentně-symbolistního prostředí ještě před první světovou válkou a jejíž ranou tvorbu Moderní revue bezprostředně hodnotila. Heslo zároveň rozšiřuje obraz české moderny o ženské autorky, jejichž role byla dlouho méně viditelná.