Prostibolo duše je první básnická sbírka Arnošta Procházky, spoluzakladatele a dlouholetého redaktora Moderní revue. Nejde pouze o literární prvotinu: publikace dokládá, jak se kolem nově vznikajícího časopisu rodil také program náročně upravené, v malém nákladu vydávané knihy. Její titulní list nese rok 1895, přestože tisk byl dokončen už v prosinci 1894. Tento rozdíl mezi datem v tiráži a letopočtem na titulním listu je důležitý při bibliografickém popisu.
Vydání na prahu Moderní revue
Sbírku vydala v Praze Moderní revue a vytiskl Emanuel Stivín. Podle bibliografického záznamu Středočeské vědecké knihovny v Kladně bylo připraveno 200 číslovaných exemplářů: prvních 25 na zvláštním papíře s autorovým podpisem, dalších 175 na velínu. Ediční poznámka digitální knihovny Česká elektronická knihovna vysvětluje, že kniha byla vytištěna 11. prosince 1894, ale vydavatelský údaj uvádí rok 1895. Právě proto lze v různých soupisových záznamech narazit na oba letopočty; nejde nutně o dvě různá vydání.
Publikace vznikla ještě před ustavením samostatné ediční řady Knihovna Moderní revue, která se rozběhla roku 1895. Procházkova sbírka tak stojí na začátku vydavatelské praxe, již revue později systematicky rozvíjela. Omezený náklad, číslování a nezvyklá grafická úprava byly součástí koncepce knihy jako uměleckého předmětu.
Básnický obsah a forma
Digitalizovaný obsah uvádí například básně Vyhnanec, Konec pohádky, Zdrcená revolta, Poprava duše, Harakiri a Et tout est effrayant. Už jejich názvy naznačují imaginaci spojenou s vyhnanstvím, krizí, vnitřním dramatem a mezními stavy. Není však vhodné z těchto názvů samotných odvozovat jednotný program knihy: jednotlivé texty je třeba vykládat v souvislosti s jejich jazykem, kompozicí a dobovou poetikou.
Městská knihovna v Praze připomíná v souvislosti se sbírkou Procházkovo průkopnické užití volného verše v českém prostředí. Historický význam této charakteristiky je třeba číst v kontextu vývoje české moderní poezie, nikoli jako tvrzení, že každý text v knize má stejnou veršovou formu. Pro čtenáře prvních ročníků Moderní revue je podstatné, že Procházka usiloval o proměnu básnického jazyka i způsobu, jakým se literatura předkládá veřejnosti.
Výtvarná návaznost a pozdější recepce
Roku 1897 vznikl samostatný soubor ilustrací Karla Hlaváčka k Prostibolu duše, vydaný jako výtvarné album v Knihovně Moderní revue. Ediční poznámka České elektronické knihovny zaznamenává devět reprodukovaných listů a náklad 35 výtisků. Básnický text a ilustrace byly společně zpřístupněny také v novodobém vydání roku 2000, které připravili Luboš Merhaut a Otto M. Urban. Právě tento další život knihy ukazuje, proč se sbírka sleduje zároveň v dějinách poezie, typografie a knižní grafiky.
Prostibolo duše je proto důležitým samostatným heslem encyklopedie Moderní revue: představuje konkrétní vydavatelský čin jejího redaktora, nikoliv jen dílo mimoděk zmíněné v cizím textu. Katalogové údaje umožňují ověřit náklad, tiskárnu i dataci; digitální vydání pak dovoluje zkoumat jednotlivé básně bez spoléhání na pozdější zkratkovité charakteristiky.