Søren Kierkegaard (1813–1855) byl dánský filozofický, teologický a literární autor, který vytvořil soubor navzájem polemizujících hlasů. Pseudonymní knihy neříkají jednoduše „Kierkegaardův názor“; inscenují možnosti života a nutí čtenáře rozhodovat, z jaké pozice text mluví. Témata volby, úzkosti, zoufalství a víry jsou proto zároveň otázkami formy, autorství a odpovědnosti.
Život a působení
Kierkegaard vyrůstal v Kodani v nábožensky intenzivním rodinném prostředí a studoval teologii. Zasnoubení s Regine Olsenovou ukončil, ale vztah zůstal důležitou součástí jeho soukromé mytologie a literární práce; nemá se však používat jako jediný klíč ke všem knihám. Po disertaci o ironii zahájil mimořádně soustředěné období publikování. V témže roce mohl vydat pseudonymní filozofickou knihu i náboženskou řeč pod vlastním jménem, čímž záměrně komplikoval autorovu autoritu.
Ve čtyřicátých letech vznikly Buď–anebo, Bázeň a chvění, Opakování, Filosofické drobky, Pojem úzkosti a rozsáhlý Závěrečný nevědecký dodatek. Spor se satirickým listem Corsaren zesílil jeho veřejnou izolaci. V posledních letech přešel od nepřímých konstrukcí k ostřejší kritice dánské státní církve a časopisu Øjeblikket. Zemřel dříve, než mohl tuto polemiku uzavřít, a zanechal rozsáhlé deníky a papíry.
Dílo a činnost
- Enten – Eller neboli Buď–anebo – montáž estetických a etických hlasů
- Frygt og Bæven a Gjentagelsen – víra, oběť, vyprávění a opakování
- Begrebet Angest a Sygdommen til Døden – úzkost, možnost, zoufalství a vztah k sobě
- Philosophiske Smuler a Afsluttende uvidenskabelig Efterskrift – pravda, subjektivita a hranice systému
- náboženské řeči, Kjerlighedens Gjerninger, deníky a pozdní církevní polemiky
Pojem jednotlivce u Kierkegaarda neznamená izolovaný kult sebe sama. Jednotlivec vzniká v konkrétní volbě, vztahu k druhému a odpovědnosti před Bohem. „Skok“ není jednoduché odmítnutí rozumu a pseudonym Johannes de silentio není autorovým přímým mluvčím. Stejně tak stadia života nejsou mechanický žebřík. Texty používají ironii, parabolu, deník, recenzi, kázání i filozofický traktát, aby zabránily pohodlnému převzetí závěru bez osobního rozhodnutí.
Význam a recepce
Kierkegaardův vliv se výrazně rozvinul až po smrti prostřednictvím dánských edic, německých překladů, teologie a filozofie existence. Byl čten jako předchůdce existencialismu, dialektické teologie, psychologie i modernistické prózy. Taková recepce je produktivní, ale může odstranit luteránský a kodaňský kontext. Moderní kritické edice proto kladou důraz na pseudonyma, varianty, deníky, dobové polemiky a přesné pořadí publikací.
Vztah k Moderní revui
Søren Kierkegaard je uveden v projektovém rejstříku Moderní revue. Jeho témata subjektivity, víry, úzkosti a ironie odpovídají intelektuálnímu horizontu evropské moderny, rejstřík však nedokládá přímý překlad ani systematickou recepci. Je nutné určit, zda šlo o recenzi, citát, prostředkovanou německou zmínku nebo český překlad, a uvést číslo, stránku a zdrojové vydání.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- University of Copenhagen – Søren Kierkegaard Research Centre
- Královská dánská knihovna – digitální Søren Kierkegaards Skrifter
Redakční poznámka
Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné důsledně uvádět pseudonym, původní dánský titul, rok a typ textu a nepřisuzovat každou větu přímo Kierkegaardovi. Překlady pojmů jako úzkost, zoufalství, opakování nebo subjektivita mají být porovnány s konkrétní edicí. Vztah k Moderní revui musí být doložen přesnou bibliografií a případným německým nebo francouzským mezitextem.
Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné porovnat jmenné autority, bibliografické záznamy a digitalizované exempláře, ověřit funkčnost odkazů a zaznamenat případné rozdíly mezi prvním vydáním, časopiseckým otiskem a pozdějšími soubory. Text je publikovatelný jako pramenně podložený profil; dílčí nejistoty musí zůstat transparentně označeny.
Redakční uzávěra V1193: Poznámka k redakční uzávěře V1193: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.