Stefan Zweig (28. listopadu 1881 Vídeň – 22. února 1942 Petrópolis) byl rakouský spisovatel, esejista, dramatik, překladatel a autor biografií. V meziválečném období patřil k nejčtenějším německy píšícím autorům a jeho tvorba byla překládána do mnoha jazyků. Už v mládí se profiloval jako kulturní prostředník mezi různými evropskými literaturami.
Vídeň a evropská literatura
Zweig vyrůstal ve Vídni v židovské rodině a literárně debutoval na počátku 20. století. Vedle poezie a prózy se intenzivně věnoval překladům francouzsky píšících autorů a esejistice. Později proslul psychologickými novelami, dramaty, historickými portréty a biografiemi. K jeho nejznámějším dílům patří Amok, Vierundzwanzig Stunden aus dem Leben einer Frau, Marie Antoinette, Ungeduld des Herzens a posmrtně vydaná Die Welt von Gestern.
Jeho raná kariéra byla silně spojena s představou evropské kulturní výměny. Překládal, cestoval a udržoval rozsáhlou korespondenci se spisovateli a umělci různých zemí. Tento zájem jej přivedl také k české moderní poezii.
Otokar Březina a Moderní revue
Roku 1909 publikoval Zweig v časopise Österreichische Rundschau studii o Otokaru Březinovi. Bibliografické údaje uvádějí text ve svazku 19 na stranách 444–450. Impulsem byla Březinova sbírka Ruce, kterou do němčiny přeložil Emil Saudek.
Moderní revue tuto Zweigovu studii bezprostředně zaznamenala a komentovala. Digitalizovaný text výslovně uvádí, že Zweig píše v červnovém čísle Österreichische Rundschau delší studii o Březinovi a jeho Rukou. Reakce revue je zároveň dobově polemická a národnostně zabarvená. Pro encyklopedii je podstatný fakt, že časopis sledoval zahraniční recepci významného českého básníka a reagoval na ni.
Význam
Zweigovo heslo ukazuje jeden z nejzajímavějších typů mezinárodní vazby: nejde o překlad Zweigova textu ani o jeho přímé přispěvatelství, ale o reakci Moderní revue na jeho zahraniční interpretaci Otokara Březiny. Heslo proto přirozeně propojuje rakouskou modernu s Březinou, Emilem Saudkem a širší otázkou evropské recepce české poezie.