OD HESLA K SOUVISLOSTEM

Poznejte Moderní revui v celé její šíři

Zaujala vás některá osobnost nebo téma? Web je doprovodem ke knize Moderní revue 1894–1925. Ta propojuje jednotlivá jména a události do širších souvislostí a nabízí odborné studie, bohatý obrazový doprovod i podrobné soupisy.

KOUPIT KNIHU →

Andreas Elias Haukland (10. října 1873 Mosjøen – 9. října 1933 Capri) byl norský spisovatel, jehož tvorba vycházela ze zkušenosti severního Norska, sociálních konfliktů a drsné přírody. Norský biografický lexikon jej řadí k raným proletářským a dělnickým autorům, zároveň však upozorňuje na výraznou přírodní romantiku a mystické prvky jeho prózy.

Severní Norsko a literární dráha

Haukland vyrůstal v chudých poměrech v Nordlandu a část mládí strávil jako obchodní cestující a dělník. Tato zkušenost se stala významným zdrojem jeho pozdější tvorby. Skutečný literární průlom přišel na počátku 20. století knihou Bonsaks fortællinger a autobiograficky založenou řadou o Ol-Jørgenovi.

K jeho důležitým knihám patří také De store skoge z roku 1905 a Havet z roku 1906. Příroda severu v nich není pouze kulisou, ale aktivní silou určující život lidí. Německé překlady a vydání pomohly jeho tvorbě proniknout do středoevropského literárního prostoru.

Moderní revue

Moderní revue přímo hodnotila Hauklandovu knihu Das Meer und die grossen Wälder, vydanou v Berlíně u Axela Junckera. Dochovaný OCR text jej charakterizuje jako básníka fjordů a lesů a zdůrazňuje, že lidské postavy v jeho povídkách ustupují mohutným obrazům moře, větru a severské krajiny. Recenze tak zachycuje konkrétní čtenářskou zkušenost revue s Hauklandovou prózou.

Německý titul spojoval motivy jeho norských knih věnovaných moři a lesům. Další dobové bibliografické prameny potvrzují, že Hauklandova díla v německém překladu vydával Axel Juncker a že právě přírodní lyrismus byl jedním z hlavních rysů jejich recepce.

Význam

Haukland rozšiřuje geografický horizont encyklopedie směrem k severoevropské literatuře. Jeho přítomnost dokládá, že Moderní revue nesledovala pouze francouzský, německý či rakouský prostor, ale četla také překlady norské prózy. Heslo tak pomáhá přesněji rekonstruovat skutečný mezinárodní rozhled časopisu.

Prameny a další literatura