Charles van Lerberghe (1861–1907) byl belgický frankofonní básník a dramatik, jeden z výrazných představitelů belgického symbolismu. Narodil se v Gentu a vyrůstal ve stejném kulturním prostředí jako Maurice Maeterlinck a Grégoire Le Roy. Právě gentský okruh sehrál důležitou roli v rozvoji frankofonního symbolismu v Belgii a Van Lerberghe v něm zastupoval jemnější, hudebnější a obrazově výrazný typ poezie.
Život a literární profil
Van Lerberghe studoval v Gentu a od mládí se pohyboval mezi autory, kteří hledali nové formy poezie a dramatu. Jeho tvorbu charakterizuje důraz na náznak, snovou atmosféru, symbolickou přírodní obraznost a hudebnost jazyka. V dopisech i vlastní poetice zdůrazňoval nepřímé vyjadřování prostřednictvím obrazů a symbolů. Tento přístup jej řadí k autorům, jejichž dílo výrazně překračovalo realistickou tradici 19. století.
K jeho nejznámějším dílům patří drama Les Flaireurs, básnické sbírky Entrevisions a La Chanson d’Ève a pozdější satirická hra Pan. Zvláště Les Flaireurs patří k raným symbolistním dramatům založeným spíše na atmosféře, tušení a psychologickém napětí než na tradiční dějové konstrukci.
Moderní revue
Pro vztah k Moderní revui je rozhodující přímý bibliografický záznam v digitalizovaném obsahu časopisu: „Charles van Lerberghe, Slidiči“. Český titul Slidiči odpovídá Van Lerbergheovu dramatu Les Flaireurs. Nejde tedy pouze o pozdější zmínku, jméno v rejstříku nebo obecný zájem o belgickou literaturu, ale o konkrétní text uvedený pod autorovým jménem.
Zařazení Van Lerberghea dobře odpovídá dlouhodobé orientaci Moderní revue na frankofonní symbolismus a belgickou modernu. Časopis českému publiku zprostředkovával autory, jejichž poetika pracovala s dekadencí, symbolismem, mystikou a novými formami dramatu. Van Lerberghe v této síti přirozeně souvisí zejména s Mauricem Maeterlinckem.
Význam
Van Lerbergheovo heslo ukazuje, že zájem revue o belgický symbolismus nebyl omezen na několik nejznámějších jmen. Přítomnost Slidičů dokládá konkrétní recepci jeho tvorby v českém modernistickém prostředí.
Český překlad a vydání
Česká divadelní encyklopedie v hesle Arnošta Procházky potvrzuje, že právě Procházka Van Lerbergheovy Slídiče přeložil. Překlad byl nejprve otištěn v časopise Niva v letech 1893–1894 a roku 1896 vyšel knižně. Bibliografické záznamy toto knižní vydání spojují s Moderní revuí. Vztah Van Lerberghea k projektu je proto přesnější chápat jako vztah autora díla vydaného okruhem a nakladatelskou činností Moderní revue, nikoli mechanicky jako pravidelného přispěvatele časopisu.
Tato okolnost je pro encyklopedii důležitá. Moderní revue nepůsobila jen jako periodikum, ale vytvářela také vlastní vydavatelský prostor pro překlady a samostatné knihy. Van Lerbergheův případ tak dokumentuje jednu z cest, jimiž se belgický symbolismus dostával do českého prostředí.