Charles Péguy (7. ledna 1873 – 5. září 1914) byl francouzský básník, esejista, publicista a vydavatel. Jeho dílo propojuje politické a společenské angažmá, otázky dějin a paměti, francouzskou republikánskou tradici a pozdější intenzivní návrat ke křesťanským tématům.
Život a působení
Narodil se v Orléans a po středoškolských studiích se připravoval na École normale supérieure, kam byl přijat roku 1894. V mládí se angažoval v socialistickém prostředí a výrazně jej zasáhla Dreyfusova aféra. Jeho postoje se v průběhu života proměňovaly; důraz na spravedlnost, odpovědnost jednotlivce a odmítání propagandy však zůstal důležitou součástí jeho publicistiky.
V roce 1900 založil Cahiers de la Quinzaine, periodikum, v němž publikoval vlastní texty a vytvářel prostor také pro další autory. Časopis vycházel až do roku 1914 a stal se hlavním médiem Péguyho literární i kritické práce.
Dílo a význam
K jeho známým textům patří raná Jeanne d’Arc, pozdější Le Mystère de la charité de Jeanne d’Arc, esej Notre jeunesse, texty o penězích a moderní společnosti i rozsáhlá básnická skladba Ève. Péguyho styl je rozpoznatelný rytmickým opakováním, dlouhými periodami a postupným rozvíjením argumentu.
Jeho tvorba stojí na průsečíku literatury, publicistiky, filozofie dějin a náboženského myšlení. V srpnu 1914 nastoupil jako důstojník francouzské armády a 5. září 1914 padl u Villeroy na počátku první světové války.
Vztah k Moderní revui
Péguy byl časově současníkem evropské moderny a sám budoval vlastní časopiseckou platformu. V dosud ověřených podkladech projektu však nemáme důkaz, který by dovoloval tvrdit přímou spolupráci s českou Moderní revue. Heslo proto odděluje obecný evropský kontext od konkrétních redakčních vztahů.
Nefunkční odkaz na Péguyho heslo byl zachycen u stránky André Suarès. Právě taková vazba je důvodem pro samostatné heslo: návštěvník může přejít od konkrétního autora k širšímu francouzskému intelektuálnímu prostředí počátku 20. století.