autor:

Édouard Dujardin (1861–1949) byl francouzský prozaik, básník, dramatik, kritik, redaktor a organizátor symbolistního prostředí. Je spojován s pařížským wagnerismem, časopisy Revue wagnérienne a Revue indépendante a s novelou Les Lauriers sont coupés, která se stala důležitým bodem v dějinách vnitřního monologu. Jeho význam však nelze zúžit na jedinou techniku nebo přímou cestu k Joycovi.

Život a působení

Narodil se v Saint-Gervais-la-Forêt a studoval v Rouenu a Paříži. Zajímal se o hudbu, divadlo a Wagnerovu představu syntetického umění. V osmdesátých letech 19. století se podílel na vydávání Revue wagnérienne, která přenášela německou hudební teorii do francouzských literárních debat. Periodikum nebylo pouze hudebním bulletin­em: spojovalo kritiku, výtvarné přílohy, překlad a programové spory o podobu moderního díla.

Dujardin následně vedl Revue indépendante de littérature et d’art, v níž se setkávali symbolistní básníci, kritici a výtvarníci. Roku 1887 zde vycházela novela Les Lauriers sont coupés. Autor pokračoval v poezii, dramatu, historických a náboženských studiích a později teoreticky popsal vnitřní monolog. Dlouhá kariéra přesahuje fin de siècle a vyžaduje oddělit ranou redakční práci, pozdější sebereflexi a zpětnou modernistickou kanonizaci.

Dílo a činnost

  • novela Les Lauriers sont coupés (1887)
  • vedení Revue wagnérienne a šíření francouzského wagnerismu
  • vedení Revue indépendante de littérature et d’art
  • symbolistní poezie, dramata a divadelní projekty
  • teoretická kniha Le Monologue intérieur (1931)
  • pozdější historické, náboženské a autobiografické studie

Les Lauriers sont coupés soustřeďuje vyprávění do proměnlivé pozornosti pařížského chodce: vjemy, vzpomínky, očekávání a útržky řeči se řadí bez tradičního vysvětlujícího vypravěče. Technika má předchůdce a současníky, takže Dujardin nemá být označován za jediného vynálezce. James Joyce jeho význam uznal, ale modernistickou recepci je třeba chápat jako pozdější čtení konkrétního textu.

Význam a recepce

Dujardin ukazuje, jak malé časopisy vytvářely modernu mezi literaturou, hudbou, grafikou a divadlem. Wagnerismus přitom nebyl politicky ani esteticky jednotný; francouzská recepce obsahovala obdiv, konkurenci, nacionalistické napětí i rozdílné výklady Gesamtkunstwerku. Kritické heslo musí oddělit dobové redakční role od pozdější autorovy teorie a nepřevádět každou techniku proudu vědomí na jednu lineární genealogii.

Vztah k Moderní revui

Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Životní data, redakční role a spojení s Revue wagnérienne byly ve V997 porovnány s autoritním a periodickým záznamem BnF. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit funkce v jednotlivých ročnících, první časopisecké vydání Les Lauriers sont coupés a přesně odlišit dobovou prózu od pozdější teorie vnitřního monologu.

Redakční uzávěra V1194: Poznámka k redakční uzávěře V1194: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.

Napsat komentář